"Ne, to se nestalo! On se tu včera neukázal! A už vůbec není s Melisou! To musela být noční můra, přemlouvala Anna svojí mysl a přitom si zajela rukou do vlasů..."

‚‚Vnímala, jak jí začínají štípat v očích slzy. Chtěla od něj utéct co nejdál. Nejlépe pryč z Londýna, byla zatracená chyba se sem vracet."

‚‚Tohle roční období nás zvládne pěkně potrápit, co se týče nachlazení i chřipkových chvil. Kdy si myslíte, že vypustíte snad duši..."

Spadla jsem na dno, v němž jsem uvěřila, že můj život je trest za moje špatná rozhodnutí, a že už nikdy nebudu normálně žít, nebudu mít radost ze života. Nezamiluju se, nebudu cestovat, nebudu dělat co mě baví.

‚‚Není to péče o zdravé a usměvavé lidí. Je to péče o nemocné, v bolestech a o doprovázení člověka při konci jeho života. Je to tváří v tvář smrti. Je to péče o tělo někoho, kdo prožil život."

‚‚Většina lidí by se zřejmě shodla na tom, že nejsou rádi nemocní. Přesto nemoc může být důvodem k zastavení se, zamyšlení a může vést ke změně."

‚‚Někdy mají lidé zkreslenou představu o tom, co zdravotní sestra a jiný personál v práci dělá. Víš, co v práci děláme? Dokážeš si představit, s čím se potýkáme? Přečti si o jednom z mnoha dnů..."

‚‚Byl to ten smích plný úlevy a neskrývané radosti. Cítila, jak se jí spustily slzy, které jí začaly téct dolů po tváři. Zrak měla přitom upřený ven. Věděla, že se zachovala jako totální blázen, ale bylo toho příliš."