Nový rok v Brazílii
S chutí a vůní první ranní kávy
přichází ke mně nový rok.
Přichází až nyní,
přestože dveře má otevřené už skoro tři týdny.
Zpozdil se? Možná.
Ale já se nezlobím.
Letos je všechno jinak.
Letošek nerozráží agresivně dveře,
tak jak to dělali jeho předchůdci.
Nesnaží se v nervózním záchvatu
urvat nereálné výsledky v reálném čase,
aby se chvíli na to choulil v panickém zděšení
že to podstatné mu protéká mezi prsty.
Letošek nerozráží agresivně dveře,
přichází pomalu a s mírem v srdci.
Pokládá priority jako stavební kameny
a neplýtvá místem.
Dívám se na něj a vím, že tak to bude.
I když mě možná někteří nepochopí.
I když možná některým přinesu zklamání,
protože má rozhodnutí nebudou poslušna jejich očekáváním.
Rok průzračný jako voda
kéž nakonec ukáže, že právě tato rozhodnutí
jsou k dobru a prospěchu všech kolem.
Kéž má v sobě
sladkost pomalé brazilské kávy
místo instantních kafí z prášku,
smích hrajících si dětí
šťavnatost pomeranče čerstvě utrženého ze stromu
i pohodovost papoušků sedících na vrcholu palmy
odkud vše mohou vidět s nadhledem.
Díky, že letos můžeme začít jinak
