Běhání - čeho mohu tímto pohybem skutečně dosáhnout?
Protáhnu se, nádech-výdech, rozběhnu se. Svítí sluníčko, je mi příjemně. Vnímám každý došlap. Běžím kolem ohrady s koňmi, po mírně blátivé cestě, před sebou už vidím les, slyším ptačí zpěv.
Cítím vůni jehličí. Doběhnu zpátky domů. Je mi skvěle! Jako bych byla lehčí, cítím se uvolněně, dnes jsem se ani nezadýchala.
Běhání v přírodě mi dává sílu, pročistí se mi myšlenky, cítím se nabitá energií, i když někdy i unaveně, ale je to jiný typ únavy než ta psychická…
Zároveň vnímám všemi smysly, co se děje okolo mě, a to mohu pozorovat ničím nerušená.
Od dětství mě běhání bavilo. Ze začátku jsem to brala spíše soutěživě, ale postupně jako čas pro sebe a mé odreagování se od běžných starostí dne.
Tak to vnímám já, ale jak to mají vlastně ostatní?
Zeptala jsem se pár známých žen, ve věku kolem třiceti let, jak vnímají běhání ony.
Otázky zněly:
1. Co Ti běhání přináší?
2. Jak často běháš a kde?
3. Jaké myšlenky se Ti honí hlavou při startu závodu?
4. Jak se cítíš, když doběhneš?
5. V jakou denní dobu nejčastěji běháš?
6. Proč sis zvolila zrovna běhání?
Běhání jim často přináší pocity radosti, svobody, uvolnění, je to způsob, jak vyvětrat hlavu a zapomenout na starosti, dále možnost překonat sám sebe, pocit dobře odvedené práce a v neposlední řadě radost z přírody okolo a ze života .
Některé běhají téměř denně, jiné 2x týdně, záleží na tom, zda běhají i závodně (ty častěji běhají denně). Při startu závodu mají v hlavě různé myšlenky:
„Nervozita. Zvládnu to? Co když neuspěju? Zároveň se ale těším, je to zase trochu krok z komfortní zóny a překonání sám sebe.“
„Sakra, co tady dělám, vždyť jsem mohla ještě spát.“ (Závody se běhají většinou brzy ráno.)
Nejčastěji dotazované ženy běhají od jara do podzimu. V okolí domova, v přírodě, např. Krkonoše, lesy kousek od Lysé nad Labem. Běhají často po práci – v době kolem oběda (dotazovaná pracuje
z domova), odpoledne až večer. A jak se cítí, když doběhnou?
„I když seš po závodě úplně vyšťavená, tak se vyplaví spousta endorfinů a nabije tě to energií. Člověk má takový zvláštní pocit zadostiučinění.“ „Jakoby odešel takový ten tlak a stres pracovního dne. Zároveň lehce unaveně, ale v tom dobrém slova smyslu. Mám pocit dobře odvedené práce, zejména když se trénink povede a cítím se silně .“„Cítím se úžasně, jako malé dítě plné radosti. Mám radost, že jsem to zvládla, ze života a ze všeho dobrého, co přináší, prostě mám radost bez většího smyslu…a celé tělo je takové plné energie, cítím každou žilku, cítím, že žiju!“
Na otázku, proč si zvolili zrovna běhání odpovídají vesměs, že se dá dělat prakticky kdykoliv a kdekoliv, je to nejjednodušší způsob pohybu, zároveň časově efektivní. „Je to sport, kdy jsem sama se svýma myšlenkama a nikdo mě neruší . Jsou nejrůznější formy běhů a tréninků, takže se to dá dělat hodně zábavně, různorodě a přizpůsobit aktuální kondici. Zároveň to člověka udržuje v kondici i pro ostatní aktivity i denní život.“
Často s běháním začaly již v dětství, některé měly v životě pauzu v období puberty, ale v dospělosti se k němu zase vrátily. Pokud sháníte tip, kde si zaběhat závod, od těchto žen jich pár mám:
Běhej lesy v Brdech, trailový závod v Jizerkách, půlmaraton v Nymburce a týmový Vltava Run.
Jedna z dotazovaných žen běhá Spartan Race, kde je potřeba nejen běhat, ale i posilovat (zejména trénovat úchop). Běží se v náročném terénu (hory).
Tedy při přípravě se zařazuje i trénink kopců/výběhu schodů, zároveň závod zahrnuje různé ručkovací překážky, tahání břemen…
Ať už zkusíte běhat sami jen tak pro radost nebo třeba maratony, jedno byste měli vědět - stojí to za to!
Také rádi běháte nebo byste chtěli začít? Máte nějakou oblíbenou trasu?
