Recepty do jisté nepohody

„Doba je zlá.“

Tak tuhle hlášku slýchávám už od svého dětství. A že něco pamatuju! Jenže svět se nám poslední dobou nějak totálně zbláznil. Zlá už není jen doba, ale i samotní lidé. Jdou proti sobě a nechápou, že se navzájem potřebují víc, než kdy jindy. Bude patrně ještě hůř a měli bychom se na to připravit. To není strašení, ale realita.

 

Když jsem byla malá, jezdívala jsem ke své babičce. Bydlela v nádherné vesničce obklopené lesy, v bílém domku se zahrádkou. Zažila válku. V kredenci měla pečlivě schované kastrůlky se zbytky tuku. Nikdy nic nevyhodila.

Milovala jsem to tam. Velká kamna na dřevo a uhlí, na kterých v podstatě pořád stál rendlík s uvařenou meltou a velký hrnec s teplou vodou. Vedle stál starý dřez na nádobí. Takový ten vysouvací. S pozinkovaným velkým lavórem. Romantika jako poleno. Moc ráda na ty doby vzpomínám. Louky byly plné květin, motýlů, včel a kobylky vám při každém kroku skákaly do klína. Vedle kamen stálo štokrdle, o které jsme se všichni „prali“. Bylo to nejlepší a nejoblíbenější místo. Místnosti pak dominoval velký dřevěný stůl, u kterého se odehrávalo v podstatě všechno.

 

Nedávno jsem si na babičku vzpomněla. Byla skvělá kuchařka a dokázala z mála uvařit neskutečné dobroty. Úplně obyčejné, ale chuťově dokonalé a téměř z ničeho. Jezdili jsme k ní v podstatě každý týden. Pamatuju se, jak jsme s tátou už v autobusu tipovali, co bude asi dobrého, a sbíhaly se nám sliny.

 

A jak jsem si tak sebemrskačsky dělala vzpomínkové chutě, napadlo mě, že by vůbec nebylo špatné, dát dohromady jednoduché, levné recepty a připravit si takovou krizovou kuchařku. Jen tak. Pro všechny případy. A protože bych vám nerada předhazovala zajíce v pytli, všechny recepty jsem osobně vyzkoušela.

 

Politicky to zatím na nějakou velkou hitparádu nevypadá, a tak začnu hned teď a budu moc ráda, pokud mi pomůžete a přidáte i nějaký svůj olíbený recept. Třeba po své babičce. Levný, dobrý a úsporný. Prostě recept do nejisté doby, kvůli kterému nemusíte sahat hluboko do kapsy.

 

 

Starý chléb je skvělou surovinou. Dají se z ně dělat doslova zázraky. Nejvhodnější je samozřejmě chléb kváskový, ale když je hlad ... Používá se na zahušťování omáček, rozemletý můžete použít místo mouky, ale dá se z něj udělat spousta dobrot.

A začnu asi nejoblíbenější záležitostí mého dětství.

 

Nalámanka

Každé ráno babička zatopila v kamnech, udělala bílé kafe z melty a do něj si postupně lámala kousky chleba a rozmočené je lžící pomalu jedla. Sedla jsem si na své oblíbené místo u kamen, babička na sesličku vedle trouby a společně jsme si tiše tuhle dobrotu vychutnávaly. Nic víc nebylo třeba. Místo slov jen praskání v kamnech. Mňam.

 

 

Chlebová polévka

Tak tenhle recept sem dám zcela záměrně v té nejzákladnější verzi. Chuťově velmi připomíná bramboračku a lze do ní samozřejmě přidat kořenovou zeleninu, houby, vejce i salám, ale pro naše účely to maximálně zjednoduším.

Na sádle zpěníme cibuli, zalijeme vodou nebo vývarem, přidáme rozmočený chléb, česnek, sůl, pepř a brambory, které vaříme doměkka. Zaprášíme moukou nebo přihustíme trošičkou jíšky. Po konci varu dochutíme majoránkou. Na talíři můžeme ozdobit nasekaným libečkem nebo petrželkou.

 

 

Chlebové bramboráčky

Přiznám se otevřeně, že když jsem tento recept četla, nedokázala jsem si představit, jak to bude vypadat a chutnat, ale výsledek mě velmi mile překvapil. Chuťově bramboráky skutečně hodně připomíná. Zkrátka něco mezi bramborákem a topinkou. Mimochodem jsou velmi jedlé. I za studena.

Necháme rozmočit chléb, vymačkáme vodu, přidáme vejce, sůl, pepř, česnek a hladkou mouku. Dále již postupujeme jako u klasických bramboráků. Pečeme, smažíme, baštíme.

 

 

Chlebové nešpekové knedlíky

Svého času jsem měla doma vegetariánku a tak jsme vařily variace na nemasové téma. Zmíním například „nesegedín“, kde jsem maso nahradila uzeným plátkovým sýrem (mimochodem chuťově lepší než s masem) nebo třeba „nešpekové knedlíky“. Nedalo mi to a zkusila jsem je udělat z tvrdého chleba. Posuďte sami, jak chutnají.

Necháme rozmočit chléb, pořádně vyždímáme vodu, přidáme vejce, sůl, pepř, špetku muškátového květu, na kostičky nakrájený 30% uzený sýr a droždí. Necháme vykynout, z těsta utvoříme koule o průměru cca 6cm a vaříme v osolené vodě 7 minut. Podáváme se zelím a osmaženou cibulkou.

 

 

 

A to by pro dnešek stačilo.

Přeji dobrou chuť.