Dohoda s nepřítelem - Seznámení (1.)
Vím. Je mi skoro šedesát. Taky vím, že vlastní prožitek nenahradí ani tisíc slov. Přesto mi prosím dovolte, abych vám povyprávěla svůj příběh a shrnula zde několik svých životních chyb a hlavně jejich následků, které bych shrnula do krátkého bolestného zvolání „AU!“
Předesílám, že mám k mužům kladný vztah. A vždycky jsem měla. Partnery jsem v životě příliš nestřídala a celkově jsem žila spořádaným životem.
První manželství nepočítám. V podstatě to byl omyl, který neměl dlouhého trvání. Vzešla z něj však nejúžasnější bytost na světě, moje dcera Lenka. Bylo mi tehdy jedenadvacet. Jezdila jsem na vandry, zpívala v kapele a svět byl krásný.
V ten osudný den jsme vyrazili s kamarádem z kapely na vandr. Na místo jsme dorazili až za tmy. Prodírali jsme se lesem a snažili se najít boudu s poetickým jménem Ježura. Kdo tam někdy byl, ví, že po tmě se hledala hodně špatně. Po chvíli jsme uviděli oheň a u něj dvě postavy.
„Ahoj. Můžeme si přisednout?“
„Jasně.“
Dlouho do noci jsme si povídali, hráli na kytary a zpívali. Bylo to fajn.
Že mi máma raději nezpřelámala obě nohy, abych na ten zpropadený vandr nikdy nejela! Právě jsem se totiž seznámila se svým druhým mužem, ze kterého se postupem času vyklubal žárlivý, agresivní alkoholik, psychopat, manipulátor, bavič, demagog, ve společnosti velmi oblíbený vypravěč a za dveřmi bytu jen těžko definovatelné individuum pochybné kategorie. Potáceli jsme se mezi láskou a nenávistí i smíchem a pláčem. Trvalo to neskutečných dvacet pět let.
Nestěžuju si. S odstupem času bych se mu vlastně měla omluvit za to, že jsem ho přitáhla do svého života, aby mi z něj udělal peklíčko na zemi.
„A tak se ti tímto omlouvám. Určitě jsi nechtěl a miloval jsi mě velikou všeobjímající zvrácenou láskou a obohatil mě tak o nezapomenutelnou zkušenost. Byla to velmi náročná škola života, a i když mám spoustu trvalých připomínek, děkuji ti.“
Tak. První krok mám za sebou. Prozatím by to mohlo stačit. Omluvila jsem se. I když mi trvalo hodně dlouho, než jsem toho byla schopna. Dvanáct let. A teď chci s tebou uzavřít dohodu.
„Tímto vyprávěním bych tě ráda postupně vymazávala ze svého podvědomí. S každou kapitolou zmizne kousek a na konci budeme oba volní. Pokud dovolíš.“
