Úsměv léčí aneb jak nám veselá tvář může prodloužit život
„Úsměv je světlo, které při pohledu do očí naznačí, že srdce je doma.“ Louis Schmidt
Jeden z mých velmi oblíbených citátů.
Můžeme se jakkoli usmívat, pokud se nesmějí oči, vidíme, že úsměv není upřímný. Kolikrát opravdu zdánlivá maličkost jako úsměv a postřeh, že jdete správným směrem, může velmi pomoci.
Vzpomínám si na jednu paní prodavačku z obchodu se zdravou výživou. Pro každého měla úsměv, který dokázal povzbudit a zpříjemnit Vám den. Šla jsem jen s taškou přes rameno, kterou jsem nezapnula a paní prodavačka si všimla, že mi z ní vykukuje volně tisícikoruna. Upozornila mě na to. Takoví lidé jsou jako „sluníčka“, jsem za ně moc vděčná.
„Úsměv nestojí nic, ale udělá mnoho.“ Hezká motivační věta jednoho obchodu, která mě svého času zaujala. Ale s touto větou bych si dovolila polemizovat. Totiž s její částí: „Úsměv nestojí nic“. Myslím
si, že v určité situaci či při onemocnění s projevem depresí, nás úsměv může stát velké úsilí. Na druhou stranu lidé, kteří se necítí dobře, potřebují povzbuzení, úsměv. Dnešní doba spěje
k uspěchanosti a s tím spojenému stresu, pro úsměv často „není místo“. A je to velká škoda, úsměv je něco vzácného, přesto velmi důležitého pro každého z nás.
Jednou, bylo to na školním výletě, se mi udělalo špatně. Nejdříve od žaludku a pak taková celková slabost. Byli jsme ubytováni v rodinách místních lidí. Ležela jsem v posteli a cítila se unaveně a vyšťaveně.
Najednou někdo zaťukal na dveře. Přišli mě potěšit naši řidiči a delegátka. Překvapili mě, ale moc mile. Dozvěděla jsem se, že jeden ze řidičů dělá v nemocnici zdravotního klauna. Cílem zdravotních
klaunů je „přinášet radost a dobrou náladu na místa, kde se jich příliš nedostává.“ Musím říct, že mě rozveselili a zároveň pomohli načerpat novou energii.
Nejen zdravotní klauni mohou vnášet psychickou pohodu a přispívat tak k zlepšení celkového zdravotního stavu. Myslím, že bychom se o to měli snažit všichni, i když z některé pracovní pozice se nám to vyjadřuje hůře. Spoustu radostí přinášejí také dobrovolníci.
Zkusme více vnímat své okolí, často se lidé zabývají svými starostmi a zapomínají se dívat kolem sebe, a možná nás potěší zdánlivé maličkosti. Zaposlouchání se do zpěvu ptáků, úsměv miminka v kočárku, který míjíme, vděčnost starší paní, které pomůžeme a její úsměv na vrásčité tváři…
Vzpomenete si na situaci, kdy Vám pomohl milý úsměv? Věnovali jste úsměv někomu, kdo byl v úzkých? Co vytvoří úsměv na tváři právě Vám?
