Cílová destinace: Cestování mezi světem, knihami a inspirací
Cestování po světě i v knihách
Znáte ten pocit, když čtete příběh, který vás tak pohltí, že si přejete být součástí děje? Navštívit království, zažít dobrodružství s draky, nebo se prostě zúčastnit velkolepého bálu? Kdybych měla tu možnost, určitě bych neváhala. (Až na pár výjimek, do světa GOT, bych asi vážně nechtěla.)
Mě osobně okouzlilo Společenstvo prstenu. Když zavřu oči a představím si Středozemi, těžko bych našla jiný literární svět, který by dokázal vyvolat takovou touhu po dobrodružství a poznávání jako Tolkienovy příběhy. Čtení nás vtahuje do fantastických světů plných magie, nebezpečí a hrdinství. Ale co se stane, když knihu zavřeme a otevřeme oči zpět do reality? Může nás příběh inspirovat k tomu, abychom sami vyrazili do světa a stali se součástí velkých příběhů?
Příběhy, které inspirují
Tolkienovy knihy jsou skvělým příkladem toho, jak se příběhy mohou stát metaforou našich vlastních cest. Když sledujeme Froda, jak se vydává do Mordoru, nebo Bilba, jak opouští svůj domov a vyráží na dobrodružství, nejedná se jen o boj s draky nebo hledání prstenu. Je to hlavně o odvaze opustit komfortní zónu a najít v sobě sílu, kterou možná ani sami netušíme, že máme.
A takhle to často funguje i v reálném životě. Čtení může být prvním krokem k tomu, abychom opustili bezpečí našich všedních dnů a vydali se na vlastní výpravu, byť jen o kousek dál od známého.
Cestování mezi stránkami a doopravdy
Když čteme knihy jako Harry Potter, okouzluje nás představa Bradavic, tajemných chodeb a kouzelného světa, který čeká na každém rohu. Tento únik z reality nám dodává odvahu snít o vlastních dobrodružstvích a cestovat, abychom objevovali magická místa i v reálném světě. Jenže ne všechno, co působí v knihách romanticky a dobrodružně, je takové i ve skutečnosti.
Příkladem může být Cizinka od Diany Gabaldon. Když Claire prochází kamenným kruhem a ocitá se ve Skotsku 18. století, na první pohled to může vypadat jako úžasné historické dobrodružství. Realita je ale mnohem drsnější – čekají ji nebezpečí, krutost a střety s minulostí, která nebyla tak idylická, jak se mohlo zdát. O to člověk, doopravdy ve skutečnosti nestojí. Upřímně, jen ta představa tehdejší hygieny mě děsí dost sama o sobě, nemluvě o ostatních moderních věcech a vymoženostech, na které jsem zvyklý, neřkuli již závislí. Proto je důležité mít při cestování do cizích kultur nebo neznámých míst na paměti nejen romantický pohled, ale i obezřetnost a respekt k historii i současnosti těchto míst.
Autenticita skrze zážitky
Někteří spisovatelé se pro autentické zpracování svých příběhů neváhají vydat na vlastní dobrodružství. Například Ernest Hemingway byl známý svým vášnivým vztahem k dobrodružství a cestování. Jeho knihy jako Stařec a moře nebo Sbohem, armádo jsou výsledkem jeho skutečných zážitků z rybaření, válečných zón a života ve Španělsku či na Kubě. Hemingway věřil, že pokud chce psát o boji s přírodou nebo válkou, musí to sám zažít.
Nebojme se přenést příběhy do reality
Knihy, které čteme, často odrážejí to, po čem toužíme, nebo co nás zajímá. Jestli nás lákají příběhy o silných hrdinkách, dobrodružství v neznámých krajích, nebo romantické výpravy do minulosti, může to být zrcadlo našich vlastních přání a skrytých ambicí. Není nic špatného na tom nechat se knihou inspirovat a přenést některé její myšlenky do vlastního života. Pokud nás příběh motivuje k tomu, abychom se nebáli objevovat svět, riskovali nové zkušenosti nebo se postavili za to, co je pro nás důležité, proč bychom měli zůstávat jen na stránkách?
Každá kniha, kterou přečteme, nám zanechá něco svého. Někdy je to krásný zážitek, jindy semínko myšlenky, které nám časem vyroste v odvahu ke změně. Ať už nás knihy inspirují k cestování, hledání nových výzev, nebo k prohloubení vztahů, je důležité nezůstat jen u snění.
Čtení je úžasné, ale je to začátek cesty, její cíl může být realita, je jen na nás, kdy vykročíme.
Tak co myslíte, která kniha inspirovala ke změně nebo cestování vás?
