Blondýnka, nebo zrzka?
Nebo černovláska, brunetka, ta co má vlasy modré jako nebe, či jí hrají všemi barvami duhy. Ano, dnes je možné mít na hlavě (a v podstatě kdekoliv na těle) cokoliv a může to hrát všemi barvami.
Kdy to ale začalo a kdo může za to, že dnes mají celebrity v pondělí zlatou hřívu a v pátek černou jakou noc?
Seznamte se stručnou historií barvení vlasů. A jak už to bývá, kdykoliv se zmíní historie a móda, začneme v Egyptě.
V dnešní době snaha o krásně zbarvené vlasy není ničím novým. Ale lidé o tom sní už po tisíciletí. Hlavně dámy z nějakého důvodu, chtějí mít přesný opak toho s čím se narodily. Ačkoliv máme v současnosti nepřeberné množství možností, jak tohoto cíle dosáhnout, v minulosti to nebylo tak snadné. Historie barvení vlasů sahá až do starověkého Egypta, kde archeologové objevili mumifikovanou ženu s pozůstatky barvy ve vlasech, což je více než 5000 let starý nález.
V Egyptě ženy využívaly hennu k zbarvení vlasů. Tato přírodní barva nejenže proměnila barvu vlasů, ale také je chránila před sluncem a dodávala jim krásné měděné odlesky. Později se začalo používat i indigo pro modřejší tón. Ve starověkém Řecku nosily bohaté ženy paruky vyrobené z vlasů otrokyň, zatímco chudší ženy zkoušely dosáhnout světlejších odstínů pomocí bylinek. Ale pozor frčeli i barvy z nerostů – malachit pro zelenou, hematit pro červenou. Takže tenhle odvaz rozhodně není nic nového.
Touha po světlejších vlasech byla však rozšířená i ve starověkém Římě, kde ženy nosily paruky ze světlých vlasů. Římané experimentovali s různými ingrediencemi, jako byla vápenná nebo mořská voda. V Evropě se henna začala používat až na konci 19. století, ale ženy využívaly i jiné přírodní prostředky, jako odvary z cibulových slupek nebo kaštanových listů, aby dosáhly různých odstínů.
Středověk byla doba temna se vším všudy. Církev zakázala veškerou legraci, včetně barvení vlasů. A tak si je ženy barvili doma potajmu a svépomocí, využívaly hlavně skořápky z ořechů.
V novověku se objevily další metody, jako například "benátská blond", která spojovala med, kamenec a sýr a vystavovala vlasy slunci. Což byla velmi zdlouhavá a málokdy účinná metala, ale co bychom pro krásu neudělali, že? V roce 1818 byl objeven peroxid vodíku, který umožnil zesvětlení vlasů. Postupně se začaly rozvíjet syntetické barvivy, ale některé z nich byly později zakázány kvůli své toxicitě. A hlavně veřejnost je nepřijala nějak nadšeně, nedůvěřovali jim.
Revoluce v barvení vlasů nastala v roce 1907, kdy Eugene Paul Louis Schueller vyvinul první bezpečnou barvu na vlasy z chemických látek. Založil firmu L'Oréal, která se stala známou po celém světě. Jejich produkt Dream Blond umožňoval ženám dosáhnout vytouženého blond odstínu pomocí peroxidu vodíku a amoniaku. Takže dámy, pokud hledáte perfektní odstín pro vaše vlasy, pamatujte, že historie barvení vlasů je plná zajímavých inspirací.
Věděli jste?
Nejdelší vlasy na světě měl a v roce 2013 Američanka Asha Mandelová. Jelikož se jedná o Afroameričanku, barvit si je nedávala, což je dobře, protože sehnat kadeřníka by měla asi problém. Na její téměř šest a půl metru dlouhé dredy spotřebuje 24 lahviček šampónu a mokré její vlasy váží přes sto kilogramů. Přestože kvůli nim trpí bolestni krku a zad, nechce se jich vzdát. Co jste vy ochotné snést pro krásu?
