TOP 10 knih, které mi změnily život
1. Michael Ende: Děvčátko Momo a ukradený čas
Příběh o děvčátku, které umí velmi dobře naslouchat a pomůže svým přátelům znovu získat čas, o který je okradli „šedí muži“. Krásné pohádkové vyprávění mi připomíná, že čas je jedna z nejcennějších věcí, kterou máme. A určitě o něj nepřijdeme, když ho strávíme s lidmi, na
kterých nám záleží a budeme plně přítomni v daném okamžiku. Nemá smysl se za něčím stále honit, tak čas neušetříme.
Knihu jsem četla v dětství, půjčila jsem si ji v knihovně a v dospělosti jsem ji marně sháněla po antikvariátech, nakonec jsem ji dostala darem od dobré známé.
2. Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
Jedna z nejhezčích knížek, jež jsem přečetla. Je v ní mnoho moudrosti a přitom se čte velmi lehce. Nejvíce ve mně zůstal rozhovor Malého prince s liškou a věta: „Co je důležité, je očím neviditelné.“
Malého prince jsme měli doma, četla jsem ho několikrát – v dospívání i dospělosti, vždy jsem měla, co v něm objevit nového. A známou větu (citovanou) jsem si nechala udělat spolu s obrázkem na tričko jako potisk, jen tak pro zajímavost…
3. J.R.R. Tolkien: Pohádky
Méně známá knížka od Tolkiena, takové pohádky pro dospělé, má rozhodně, co říct. Ke knížce jsem se dostala spolu s Hobitem, trilogií Pána prstenů a Silmarillionem.
4. William Saroyan: Tracyho tygr
Moc hezká knížka o touze, lásce a našich snech, čte se velmi lehce a přináší s sebou radost. Knihy od Saroyana jsem nacházela v knihovně, ale tuto jsem dostala darem.
5. Bible
Nejvíce mě oslovila část Nového zákona s Evangeliem, ale i některé příběhy ze Starého zákona (např. Josef a jeho bratři). S Biblí jsem se v určité podobě setkala již v dětství, později v dospělosti jsem se k ní vrátila z vlastní iniciativy a vracím se k ní dodnes.
6. Kahlil Gibran: Prorok
Básnické prózy s hlubokým poselstvím jsou pohlazením na duši. Z jeho tvorby jsou patrné západní i východní vlivy.
Knihu jsem dostala darem v období dospívání. Se slovy z kapitoly “O manželství“ jsem se podruhé setkala i při naší svatbě. Vracím se k ní ráda.
7. Milan Kundera: Nesmrtelnost
Velmi propracované dílo autora, vede mě k mnohému zamyšlení, střídá se melancholie s humorem, je třeba číst pozorně, aby se v tom člověk vyznal. Ráda bych si přečetla znovu, až se k němu dostanu.
Mám pocit, že jsem ho četla na gymnáziu jako vlastní výběr z doporučené literatury.
8. Karel Čapek: Krakatit
Krakatit jako velmi silná třaskavina, kterou vynalezl Ing. Prokop. Varování před zneužitím techniky proti lidstvu. Moc hezké myšlenky i sympatická postava hlavního hrdiny. Mně osobně se četla snadno a zaujala mě.
Karel Čapek byl jednu dobu můj oblíbený autor, k této knize jsem se dostala během četby na gymnáziu. K autorovi samotnému již na základní škole.
9. Marek Vácha: Neumělcům života
Marek Orko Vácha – kněz, spisovatel, přírodovědec a filosof, v knížce dává povzbuzení lidem, kteří si nejsou tak jistí svými schopnostmi, v kolektivu nepatří k nejoblíbenějším a ne vždy se jim vše dobře povede. Láska k přírodě a Božímu stvoření, jakou najdeme snad ve všech jeho
knihách, s humorem a lehkostí nás provází čtením.
Knihu jsem si přečetla před tím, než jsem ji darovala, tento autor je mi svými myšlenkami a prožitkem víry velmi blízký.
10. Gillian Bradshaw: Maják v Alexandrii
Historický román o ženě, která se vydala vstříc svým snům navzdory překážkám osudu. Hlavní hrdinka se stane lékařkou v době, kdy toto povolání je výhradně mužskou záležitostí. Příběh se odehrává na pozadí válečného a stáváme se svědkem konce římského impéria.
Dostala jsem se k ní v dospělosti, na doporučení mé kamarádky, které jsem se ptala, co zajímavého četla.
V dnešní uspěchané době je těžké si najít čas sami pro sebe, vnímám to však jako velmi důležité a cenné. Na chvíli se zastavit, sednout si s knížkou a třeba se i trochu zasnít…
Přeji Vám všem spoustu nevšedních zážitků při čtení, ať je to chvíle pro Vás...
Existuje nějaká kniha, která Vás hodně oslovila či Vám tzv. „otevřela oči“? Máte oblíbené autory? Jakému literárnímu žánru dáváte přednost?
