Jedna z pěti - Dagmar Digma Čechová (recenze)
Moje první kniha od této autorky, která mě zaujala už svojí anotací.
Edita se dozví o manželově nevěře, a že dotyčnou milenkou musí být jedna z jejích nejlepších pěti kamarádek. A tak zahajuje pátrání, ve snaze zjistit, kteří dva z nejbližších lidí jí ublížili.
Dagmar má velmi čtivý styl, který se k takovéto jednohubce velmi hodí. Jak se ale příběh rozvíjel, došlo mi, že zde nejde jenom nahlížení na nevěru. Jde hlavně o opravdu skvěle popsanou sondu toho, jak málo vlastně známe lidi kolem sebe.
Jediné, co mě lehce zklamalo, byl ten konec. Ne že by byl špatný! Hlavní hrdinka rozjela totiž celkem slušnou pátrací akci s vervou Kojaka, ale bohužel pro mě osobně, bylo asi od půlky knihy naprosto jasné, o co půjde.
Jedna z pěti, je lehké, krásné čtení na večer. Které vede k zamyšlení nad mezilidskými vztahy, obzvlášť v malé komunitě. Nad tím, jak je někdy nezájem horší než křik. A jak málo občas stačí, aby se člověk dostal ze svých problémů.
